Pokud máte májové výlety spojené s bojem o parkovací místo a prodíráním se davy lidí, Hortulus Spectabilis vás v květnovém, lehce deštivém dni příjemně překvapí. Byli jsme tam mimo sezónu, počasí nic moc (trochu pršelo), díky čemuž jsme měli celý tenhle obří areál prakticky sami pro sebe.
Cesta, parkování a jak si nesplést zahrady
Cesta na místo je úplná brnkačka – po cestě jsou jasné ukazatele, takže minout to je celkem umění. Zahrady leží zhruba 8,5 km vzdušnou čarou od mořského pobřeží (kousek od měst Koszalin a Kołobrzeg). Na místě nás přivítalo obrovské, ale úplně prázdné parkoviště. Vzhledem k nule dalších aut jsme zaparkovali přímo před vchodem.
Důležité varování na začátek: Nespleťte si místa! V Dobrzycy jsou totiž dva samostatné areály zahrad vzdálené od sebe asi 2 km – starší Tematické zahrady Hortulus (Ogrody Tematyczne) a novější Zahrady Hortulus Spectabilis (ty s tou velkou věží a obřím habrovým labyrintem, o kterých píšu). Platí se do nich zvlášť vstupné, i když na pokladně se dá koupit i kombinovaná vstupenka.
Na kase jsme narazili na moc milou paní. Všechno nám rychle vysvětlila a doporučila pro děcka terénní hru za 14 zlotých. Určitě do toho jděte – v hlavním labyrintu jsou rozmístěné speciální kleště (označovače), kterými musíte cvakat herní karty. Pro děti je to skvělá motivace k chození.
Srdce zahrad: Habrový labyrint v číslech
Začali jsme rovnou hlavní atrakcí, tedy habrovým labyrintem. Děcka nafasovala mapu, karty a okamžitě běžela hledat označovače. My s manželkou jsme vylezli na kovovou vyhlídkovou věž ve tvaru dvojité šroubovice DNA (má na výšku 20 metrů), abychom to omrkli shora. Výhled fakt stojí za to – vidíte celou geometrii toho místa a z cestiček pod vámi je slyšet jen dětský smích a občas probliknou pobíhající barevné čepice.
Starší děti strávily v labyrintu celý den, takže zbytek zahrady už ani nestihly projít. Nejmladší to ale odchodil statečně a dal s námi celou zbývající trasu. Pro menší děcka je pak na konci ještě malé hřiště.
Z informačních tabulí na místě jsme vyčetli pár docela zajímavých faktů o celém projektu:
- Historie: První výsadba labyrintu odstartovala v dubnu 2003. Projekt přes zimu připravil Piotr Bigoński a sázení měly na starosti… pouhé tři páry lidí. Samotný areál se lidem otevřel v roce 2014.
- Rozloha: Celý labyrint zabírá přesně 1 hektar (101,5 x 100 m). Aby stěny z habru dosáhly plné hustoty a výšky přes 2 metry, bylo potřeba 15 let soustavného hnojení a stříhání.
- Údržba: Celková délka stěn živého plotu je neskutečných 6 539 metrů. Živý plot se stříhá třikrát ročně ve 12 lidech. Trvá jim to týden a plocha střihu odpovídá 17 fotbalovým hřištím. Zahradník s nůžkami při tom nachodí kolem 16,5 km.
Do centrálního bodu k věži vedou tři cesty: nejkratší (396 m), střední (924 m) a nejdelší (1 003 m). Pokud tam vlezete a totálně ztratíte orientaci, funguje klasické pravidlo „pravé ruky na stěně“. Do cíle vás dostane, ale tou nejdelší trasou (víc než kilometr chůze).
Co je tam dál? (Pokud vám zbyde čas)
Areál je obrovský – aktuálně je pro veřejnost přístupných přes 7,5 hektaru a výhledově má celek zabírat až 30 ha. Klidně tu můžete naplánovat celý den. My tam byli před sezónou, takže vegetace teprve startovala a barvy ještě nebyly stoprocentní, ale i tak ten prostor udělá dojem. Kromě labyrintu tam najdete např.:
- Zahrady magie, energie, času a prostoru (včetně kamenného kruhu, dolmenu a keltského kalendáře),
- Růžové zahrady (čtyři různá rosaria) a buxusové partery poskládané do složitých vzorů výšivek, které jdou skvěle vidět právě z věže,
- Modernistickou zahradu trav a spoustu zákoutí s lavičkami nebo lehátky na relax.
Na naučných tabulích mají i zajímavost o typech labyrintů ve světě – od starověkých římských mozaik přes labyrinty na podlahách katedrál (jako v Chartres) až po moderní vodní nebo laserové. Co je zajímavé, v závislosti na zemi se k budování živých labyrintů používají různé rostliny: v Polsku habr a buk, ve Francii slunečnice, na Havaji ananasy a v Jihoafrické republice… kaktusy.
Soukromá iniciativa bez dotací
U vchodu jsme pak ještě chvíli pokecali s personálem. Čekali na nás, protože jsme byli ten den poslední návštěvníci (a podle prázdného parkoviště dost možná i jediní).
Je dobré vědět, že celé tohle místo je stoprocentně v soukromém vlastnictví. Majitelé tyhle zahrady budují čistě z vlastní váno a nedostávají žádné dotace od města ani od státu. Celý provoz se financuje výhradně ze vstupného. Když si vezmete náklady na údržbu, logistiku a množství práce při stříhání tolika kilometrů živého plotu – klobouk dolů.
Pokud budete mít cestu kolem Koszalina nebo Kołobrzegu, stojí za to sem zajet a nechat jim na pokladně nějakou tu korunu (respektive zlotý). My se sem v létě určitě vrátíme, abychom viděli zahrady v plném květu.
https://hortulus-spectabilis.com.pl
https://pl.wikipedia.org/wiki/Ogrody_Hortulus_Spectabilis
