Hala Gąsienicowa a chata Murowaniec v listopadu – túra s dětmi

Děti na trase na Hale Gąsienicowé s výhledem na Tatry

Listopadové dny bývají nevyzpytatelné, ale příroda nás občas umí překvapit. Jednoho takového dne jsme se vydali do Tater – cílem byla Hala Gąsienicowa se zastávkou v horské chatě Murowaniec. I když nešlo o vysokohorskou túru, s dětmi a v podzimním počasí to byla pořádná dávka zážitků.


Počasí jako na houpačce – typický listopad

Do hor jsme vyrazili v druhé polovině listopadu s nadějí na trochu slunce. A opravdu – když svítilo, bylo příjemné teplo, až jsme uvažovali o svlékání vrstev. Ale jakmile se slunce schovalo za mraky, citelně se ochladilo. Staré dobré pravidlo „obléknout se jako cibule“ opět nezklamalo – několik vrstev a náhradní mikina v batohu jsou v takových podmínkách k nezaplacení.


Ranní start a problém s parkováním

Dorazili jsme poměrně brzy, ale jak se ukázalo – ne dost. Parkoviště u začátku trasy je malé a už ráno byla auta zaparkovaná podél silnice, což komplikovalo dopravu. Pokud plánujete podobnou túru, rozhodně doporučuji dorazit co nejdřív – ušetříte si tím zbytečný stres.


Po černé značce – trasa vhodná pro rodiny

Zvolili jsme černou turistickou značku vedoucí k chatě Murowaniec. Trasa není příliš náročná, takže se hodí i pro rodiny s dětmi. Naše nejmladší má 4 roky – místy to bylo trochu náročné, ale zvládli jsme to! Starší děti měly spoustu energie a krásné výhledy je motivovaly ještě víc. Podzimní Tatry mají své jedinečné kouzlo – zlatavá tráva, nízké slunce a klid přerušovaný jen zvuky přírody.


Murowaniec – plno lidí, ale klasika

Když jsme dorazili k chatě Murowaniec, rychle nám došlo, že nejsme jediní, kdo dostal nápad na listopadovou túru. Dlouhé fronty na jídlo i na toalety a interiér plný lidí. V tu chvíli jsme byli vděční za naše domácí sendviče a termosku s čajem – místo čekání jsme raději pokračovali dál.


Hala Gąsienicowa – klid, prostor a perfektní pauza

Pokračovali jsme na Halu Gąsienicowou – a byla to nejlepší volba. Otevřený prostor, méně lidí a dechberoucí výhledy. Našli jsme si místo, rozbalili svačinu a dali si malý piknik. Dětem jsme dali něco sladkého na doplnění energie – zafungovalo to skvěle. Ten klidný moment uprostřed hor byl přesně to, kvůli čemu jsme sem přišli – nadechnout se a odpočinout si.


Cesta zpět ve světle čelovek

Jakmile se slunce začalo schovávat za hřebeny, prudce se ochladilo. Vydali jsme se zpět stejnou cestou, s krátkou zastávkou v Murowanci – tentokrát už bez front na toalety. Očividně většina turistů vyrazila dřív než my. Když jsme sestupovali, byla už tma – naštěstí jsme měli čelovky, které se hodily. Děti byly unavené, ale plné zážitků – a my spokojení z další společné výpravy.


Praktické rady na závěr

  • Vrstvené oblečení je základ – počasí v horách se mění rychle.
  • Přijeďte brzy – parkoviště se rychle plní.
  • Čelovky jsou nutnost – dny jsou krátké a tma přijde nečekaně.
  • Vlastní svačina se hodí – ušetří čas a zachrání nervy, hlavně s dětmi.

Tahle listopadová výprava nám znovu připomněla, že dobrodružství nemusí čekat na léto. Hory jsou krásné po celý rok – stačí se jen trochu víc připravit. A vzpomínky? Ty zůstanou na dlouho.


Na viděnou na stezce!
Byli jste někdy na Hale Gąsienicowé na podzim? Podělte se o své zážitky v komentářích – ráda si je přečtu!

Naše trasa v číslech (GPS)

  • Datum: 10. listopadu 2024, start v 11:20, návrat kolem 17:00 (poslední úsek za tmy)
  • Délka: 13,4 km tam i zpět
  • Čas: asi 5 h 43 min včetně přestávek a pikniku
  • Převýšení: 528 m
  • Nadmořská výška: asi 1008 až 1494 m n. m.

Murowaniec a Hala Gąsienicowa s dětmi – časté otázky

Dá se na Halu Gąsienicowou jít s malým dítětem?

Ano – našemu nejmladšímu byly 4 roky. Černá trasa k Murowańci není moc náročná, i když chvílemi to bylo těžké. Starší děti šly bez problémů.

Jak dlouho trvá túra k Murowańci a na Halu Gąsienicowou?

Celá naše trasa tam i zpět (13,4 km) trvala asi 5 h 43 min včetně odpočinku v chatě a pikniku na hali.

Je v listopadu v Murowańci plno?

V den naší návštěvy ano. U baru a toalet byly dlouhé fronty a chata byla plná. Na zpáteční cestě, pozdě odpoledne, už fronty nebyly.

Kde zaparkovat?

Parkoviště u nástupu na trasu je malé – přestože jsme přijeli brzy, auta už stála podél silnice. Přijeďte co nejdřív.

Co si vzít na podzimní túru v Tatrách?

Oblečení „na cibuli“ a náhradní mikinu, vlastní jídlo a termosku a hlavně čelovky – v listopadu jsou dny krátké a scházeli jsme už za tmy.

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář